Slunce se schovalo za nebeskou šedí,
o mých nejtajnějších přáních snad jen hvězdy vědí.
Měla jsem se lépe podívat do tvé tváře
a poznat v ní lháře.
Mělo mě napadnout, když říkal jsi mi protřele,
že mě strašně miluješ a proto chceš svatbu v kostele.
Ani by tě nenapdlo, když jsi byl zaujat zkoumáním mého G bodu,
že bych mohla přemýšlet o rozvodu.
Byl jsi fakt dobrý, já slastně si mlaskla
a právě v tu chvíli guma praskla.
Řekl jsi : V tvé lasturce sperma ztratí se jako jehla v sena kupce.
Když však přišly testy, změnil jsi názor,
jediným řešením byla interupce.
Brzy mé tělo zdobilo modřiny.
To dítě za to nemohlo, bylo nevinný.
Doktor mi pak řekl, že potrat nutný není.
Dítě umřelo v důsledku těžkého poranění.
Plakala jsem od večera do rána.
Jak jsem mohla být tak blbá a vzít si tyrana.
Chtěla bych se usmát, alespoň malinko.
Ale nemůžu, když nemám svoje miminko.
Když se nad tím zamyslím, jak snadno se dnes shání,
přes internet pár legálních zbraní.
Studená kulka prohnala mou hlavu,
a já se konečně ztratila v tom davu.
Tak a je konec, loučím se se světem a na druhý břeh spěchám za svým dítětem.
Z pohledu matky

Bolestná stopa v srdci vidět je,
tahle bolest jen tak nepřejde.
Velkou sílu a více štěstí do života Vám,
svůj obdiv k Vám nijak neskrývám...