I mě občas chytily takové stavy. Jednou, měla jsem šílenou depku, celý svět se hroutil a já měla pocit , že všichni jsou proti mě, v žádné oblasti se mi nedařilo a mě napadla šílená věc. Nad ránem jsem vstala z postele a šla do kuchyně. Plakala jsem. Měla jsem v úmyslu, stejně jako moje kamarádka, ukončit svůj život velkým množstvím prášků. Vzala jsem krabičku a celý její obsah vysypala na stůl. Napustila jsem si do skleničky vodu a chvíli na ně koukala. Pak jsem si je vzala do ruky a rozhodla jsem se, že je jeden po druhém spolykám. Věděla jsem, že do rozednění je dost času, a že pokud nebudu otálet, do rána bych mohla být tuhá. Nevím, co mě tehdy vedlo k tomu, abych to neudělala. Po zbytek rána jsem byla nevyspaná a uplakaná...
Druhý případ byl, že se jednou naši pohádali, a já měla pocit, že to neunesu. Šla jsem do kuchyně a ostří nože jsem si přiložila k zápěstí. Cítila jsem, jak v ní pulsuje krev... stačilo pár sekund.. stačilo protnout tu tenkou žílu a během půlhodinky bych vykrvácela.. zázrak ? Boží záměr ? Snad.. Ale já to tehdy neudělala.
Přátelé, i Vás chci tímto požádat.. pokud máte nějaký problém, svěřte se.I když je pravda, že se říká: Někdy jedno objetí, či pohlazení způsobí víc, než celá plejáda slov a může vám to zachránit život.
Pokud chcete, pište.. pokud ne, je to na vás...
Pěkný večer plný nádherných prožitků a ŽÁDNÉHO MYŠLENÍ NA TAK NESMYSLNÉ ŘEŠENÍ, JAKO JE SEBEVRAŽDA,
Přeje Vaše Ája

Ahoj :)
Oky, moc ráda spřátelím, hned si tě du přidat. Taky tě budu navštěvovat, ale prosím m+j semnou strpení, mám blog teprve tři dny a už mám 18 Affs.
Jo, mimochodem máš tu nádhernou grafiku, tyhle tipy designů mám nejrači ! ;)